TOM 1419 OTROKOVICE Katolický turistický a tábornický oddíl

V pátek 20. 5. v 16:00 jsme se sešli na nádraží, odkud jsme vlakem vyrazili do městečka Drahotuše. Akce byla pro Škorpióny, Poutníky a Opice. Na nádraží v Přerově, kde jsme čekali na vlak, nás Kovic rozdělil do čtyř skupinek. Potom jsme vyrazili dál.

Když jsme dorazili do Drahotuš, vedoucí nám přečetli článek z místních novin, ve kterém bylo, že se ve městě vyskytují modré kruhy, ve kterých jsou nějaké věci. Na to, abychom se porozhlídli po městě, jsme si zahráli hru, kde jsme museli zjistit co nejvíc příjmení. Potom nám vedoucí dali hru, ve které jsme museli najít různé věci např. noviny, PET láhev, vršek od piva, minci, šišku,… Po konci hry jsme šli na faru, kde jsme měli být ubytovaní. Kluci spali na vojenských třípatrových postelích a holky na zemi v jinačí místnosti. Než jsme se ubytovali, udělali vedoucí večeři, na kterou jsme měli chleba s pomazánkou. Potom jsme si šli zahrát krátkou hru. Museli jsme si ze dvou sáčků vybrat jeden papírek. Na jednom bylo, co jsme např. popelář, řezník,…a na druhém proč jsme přijeli. Byla to sranda. Potom jsme šli spát.

 

Ráno v 7:00 měl být budíček, ale vzbudili nás asi tak o půl hodiny později J. Na snídani jsme měli buchty. Po snídani nám vedoucí oznámili, že se přes večer vyskytly další modré kruhy s věcmi. Tak jsme měli jít ven a hledat modré kruhy. Našli jsme spíš odpadky než nějaké věci. Když jsme našli všechny, tak jsme se dozvěděli, že si máme sbalit věci na výlet. Jenže když jsme se vraceli na faru, našli jsme další modrý kruh a v něm byl obkres mrtvoly!!! Všichni jsme se strašně divili a začaly návrhy s tím že, muž s modrými kruhy je vrah. Někteří si zase mysleli, že ho zabil někdo jiný nebo dokonce Kovic. Začala to být opravdu záhada. Než jsme vyšli na ten výlet, upozornil nás Kovic, že po cestě se mohou vyskytovat další kruhy, takže si máme dávat pozor. Cestou jsme si zahráli medvěda a bombu. Pak se hrála hra o body do skupiny. Dostali jsme lístečky, na kterých bylo buď nějaké jméno, otisk prstu, věc a lupa. O kus dál byly na stromech vyvěšené lístečky s informacemi, podle kterých jsme měli ty lístečky poskládat ve správném pořadí. Nebylo to nic lehkého, ale nakonec to všichni zvládli. Potom jsme hráli hru, která se hrála po cestě. Ve skupince jsme si měli určit jednoho slepého, jednoho němého a jednoho hluchého. Byla to prča. Mezitím jsme našli několik modrých kruhů, ve kterých byly obal od lentilek, sirky, svíčka, žlutý papírek, propiska a klíčenka Tom 1419. Potom jsme ale viděli, že někdo kreslí modrý kruh. Všichni se za ním rozeběhli, když viděli, že se dal na útěk. Po docela dlouhém běhu (a menší pranici) jsme ho chytili. Byl to Kovicův brácha- Jirka. Vysvětlil nám, proč maloval modré kruhy a že s tím mrtvým nemá nic společného. Chvíli jsme mu nechtěli věřit, ale pak nás přece jen přesvědčil. Potom některé skupinky dostali první indicii. Bylo to, že vrahem je někdo z nás, ale ten dotyčný o tom neví. Tak jsme pokračovali v cestě a došli až k Zbrašovským aragonitovým jeskyním. Unikátní jeskynní výzdoba je tvořena minerálem aragonitem, v jeskyni se dále nacházejí takzvané gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší prostory jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým. Tyto jeskyně jsou nejteplejší v celé České republice s celoroční teplotou 14°C. Během prohlídky nám průvodce řekl, že to budeme mít i s malou kulturní vložkou, že v jedné takové jakoby místnosti, kde se někdy konají různé akce, bude hrát jeden chlap na starý dřevěný indiánský nástroj. Všem se to líbilo. Po prohlídce jsme poobědvali, a pak šli zpátky na faru. Když jsme došli, měli jsme si vybalit batohy a čekat na večeři, která nakonec byla později. Měli jsme špekáčky s bramborem. Pak jsme všichni unaveni šli konečně spát, i když nebyla žádná hra.

Když jsme se probudili do posledního dne, přišel Kovic, ať se rychle oblečeme, protože jdem na mši a máme na to čtvrt hoďky. Někteří začali vstávat, jiní se ale otočili a spali dál. Nakonec se ale museli probudit taky. Když jsme byli nachystaní, šli jsme do kostela na mši. Když mše skončila, šli jsme na snídani. Zase byly buchty. Pak se šlo balit a uklízet. Sbalené jsme měli za chvíli, ale s uklízením to tak rychle nešlo. Nakonec se to stejně zvládlo, ale vedoucí zjistili, že trochu nestíháme a tak jsme museli na nádraží zdrhat. Utíkalo se blbě, když jsme měli na zádech těžké bágly, ale stejně jsme to naštěstí zvládli. Nasedli jsme na vlak, kde nám Kovic řekl, že návrhy na vraha mu máme jít říct. Nikdo však neuhodl. Další a poslední pokus jsme měli v dalším vlaku až do Otrokovic. Tak všichni přemýšleli, až se jim kouřilo z hlav. Nakonec všechny skupinky, až na jednu, řekli, že je to Žán. Měli jsme pravdu. V Otrokovicích nám vedoucí řekli, kdo vyhrál. My jsme byli třetí. Dostali jsme Snikrsku nebo podobnou tyčinku a první dostali navíc Toffife.

Byla to docela dobrá akce.

Vojtěch Rafaja