Táborové kroniky

Akce:

Tábor 2010

Ano, v květnu už každý ví, že od 18. 7. do 31.7 jedeme na tábor. A stejně jako loni oba naše oddíly, TOM 1412 a 1419, společně. Na předtáborovce jsme se dozvěděli, že budeme městečko Holubinky.

Na nádraží jsme se sešli v neděli v 7 hod., protože cesta vlakem trvala 8 hodin. Po několika letech jsme totiž nejeli do Heřmanic, ale do pronajatého tábořiště v jižních Čechách do Suchdolu nad Lužnicí. Do tohoto, pro nás nového tábořiště jsme dorazili asi v 17 hodin.

Po rozdělování stanů a vybalování jsme dostali úkol – najít si v tábořišti svůj podepsaný táborový oblek, který vedoucí nabarvili a dali někam do tábořiště. Podle barvy obleků jsme se rozdělili do skupinek, a tak i na prvním večerním nástupu jsme už stáli po pěti skupinkách: ŽLUTÍ – Půovi, FIALOVÍ – Dubovi, ZELENÍ – Adamsovi, ČERVENÍ – Ewingovi a MODŘÍ – Barbuchovi.

Našim úkolem bylo získávat za hry písmena do zprávy a podle ní vyluštit, kde roste nějaký hřib. Každý den jsme měli 15 minut na to, abychom hřiby hledali a pokud jsme nějaký našli, zasadili jsme si ho zahrádky, kterou si každé družstvo samo vytvářelo.

Některé hry byly lepší, jiné zase trochu horší. Některým se více líbila hra Prasata – kdy jsme museli stříkačkami zasáhnout prase (vedoucího), které nám za to dalo kartičku s obrázkem prasete jako jeho život a pak zase hrálo dál. Kartiček jsme měli získat co nejvíce, aby nám prasata nerozšlapala půdu a s ní i hřiby. Jiným se zase více líbila hra Ohnyky – kdy jsme měli za úkol přepálit provázek ve výšce 60cm; udělat pochodeň, která bude co nejdéle hořet; přesunout oheň v ohništi o délce 2m a šířce 30cm z jednoho konce na druhý jen přikládáním dřeva; vyrobit plavidlo a na něj dát něco, co bude hořet od doby, kdy dáme plavidlo do řeky Dračice z lávky hned u tábora po dobu, než doplave k „bobří hrázi“. A to všechno vyrobit jen z přírodních materiálů. Asi většinu děcek ale nejvíce mrzelo, že se nehrála bojová hra Čísla a to jak kluky, tak holky, protože minulý rok se všem velice líbila. Bohužel u tohoto tábořiště nebyl na tuto hru dobrý terén.

Ale nějaké výhody toto tábořiště mělo: 1. pár metrů od tábora byla řeka Dračice 2. asi 500m od tábora byla Pískovna, kam jsme se mohli chodit koupat. Škoda, že jenom první týden – druhý týden se totiž ochladilo a snad každý den byly přeháňky. Kvůli tomu jsme si druhý týden přehazku, fotbal ani softbal nezahráli v odpoledním klidu tolikrát jako v prvním týdnu a táborák být druhý týden vůbec nemohl, protože bylo mokré dřevo, ale aspoň že nám nepršelo celé dva týdny!

V tomto článku bych také chtěla moc poděkovat našim skvělým kuchařským týmům, které nám výborně vařily, vedoucím a instruktorům a hlavně Čambusovi – našemu skvělému hlavnímu vedoucímu tábora, který jel s námi na tábor bohužel naposledy.

Tento tábor se mi velice líbil – možná i víc než ten minulý. Asi to bylo i proto, že jsme si na sebe (kluci s holkama) zvykli a doufám, že se ještě všichni sejdeme na potáborovce, abychom společně na tento tábor zavzpomínali!!!

Pavla Janečková

TÁBOROVÉ KRONIKY NAŠICH RODINEK

Neděle 18. 7. O. den- příjezd

Sešli jsme se v Otrokovicích na nádraží v 7 hod., v 7:42 jsme nastoupili do vlaku, zamávali svým rodičům a začali osmihodinovou cestu na tábor do Suchdolu nad Lužnicí. Po příchodu do „našeho“ tábora nám vedoucí přiřadili stany. K večeři nám kuchařky (Magda, Máňa a Ivuš) připravily výbornou čočku s párkem a chlebem. Po večeři hledal každý svůj oblek, který nám maminky pracně vyráběly a podle barvy obleku jsme se na večerním nástupu rozdělili do skupinek ( Půovi, Dubovi, Adamsovi, Ewingovi a Barbuchovi). Protože jsme byli všichni unavení, šli jsme spát BEZ TÁBORÁKU.

PaJa

Jak je nám všem známo, po roce jsme se znova vydali na tábor. Letos nás kvůli změně tábořiště čekala osmihodinová cesta vlakem. Z cesty nebyl nikdo nadšený, ale 99% osazenstva cestu přežila, zbylé 1% byl obsah mé peněženky, který jsem prostě prohrál v pokeru. Cestou necestou jsme cca po dvou hodinách dorazili do první přestupní stanice. Bylo to Brno. Navštívili jsme nějaké ty hradby, nebo co to bylo, dozvěděli jsme se nějaké zajímavosti o Brně a naše cesta mohla pokračovat. Dál jsem cestu nijak zvláštně nevnímal. Všiml jsem si akorát, že jsme zas přestupovali, ale kde, to je mi neznámo. Asi za další hodinu jsme docestovali do nějaké vesnice jménem Suchdol nad Lužnicí. Po dlouhé cestě nás čekala dlouhá otravná cesta do tábora. Po nějaké době jsme dorazili na místo činu. Jako první zazněla kritika:“omago, co to je za stany…, cože, to nemá dveře, tak toto je tábor úplně na h…!!!! Časem však zazněly i nějaké klady. První náznaky optimismu směřovaly ke kadibudkám a tee-pee. Po příjezdu následovalo ubytování a potom nějaké to jídlo. Až se všeci najedli, tak nás zahnali do stanů, abychom neviděli ven. Neměli jsme vidět, protože se chystalo rozdělení do skupin. To proběhlo tak, že jsme měli obleky rozházené po táboře, každý si našel svůj oblek a podle barev jsme se rozřadili do skupin. Po rozřazení následovalo nějaké to osobní volno nebo co, po něm byla modlitba, večerka a odebrali jsme se ke spánku.

Chuck

Pondělí 19. 7. - 1. den

Po ranní rozcvičce, snídani a hygieně jsme si zahráli první táborovou hru Člověče, nezlob se. Vyhrála skupinka Barbuchovi. Na oběd jsme měli výborné kuřecí prsa s bramborem. Po odpoledním klidu jsme se přesunuli do lesa a zahráli si hru Zachraň houbu.

Večer jsme hráli různé hry, každý si mohl vybrat (Activity, Kanálníky, volejbal, fotbal) nebo každá skupinka mohla obveselovat svoji zahrádku. Samozřejmě jsme měli večer táborák a po táboráku noční hru Maminky a tatínci. Hra spočívala v tom, že každá maminka musela ohlídat svého tatínka, aby neodešel do hospody a tatínek musel vylézt ze stanu tak, aby ho maminky neosvítily. Do hospody se dostalo...tatínků.

Janča L.

Ráno v 7:40 jsme měli budíček a pak v 7:50 byla hygiena. Pak byla snídaně. A po snídani byly služby. Naše skupinka žlutí – Púovi – jsme byli služba na dřevo. Můj spolubydlící Feďa je fakt dost dobrý kámoš. Pak byla svačina a oběd. Pak hra a svačina a pak večeře, hygiena a táborák. Po táboráku byla večerka a poprvé jsme se na tomto táboře dobře vyspali, ale hlídky to měli špatné. Hned po cestě, která trvala osm hodin. Ale nakonec všechno dobré.

Martin Škrabal

Úterý 20. 7. – 2. Den

Tento den začal jako obvykle. Budíčkem, ale po vzbuzení všech táborníků začala trochu jiná rozcvička. Měli jsme za úkol běžet nahoru na louku a tam posbírat jen takové kartičky, na kterých jsou nakreslené jedlé houby. Po rozcvičce, hygieně a snídani (buchty + kakao) byl dopolední „Trojboj“ : Hutututu, Obránci a dobyvatelé hradu a Šťastná čísla. Při hře Hutututu se roztrhly min. 3 kusy oblečení, ale všichni bojovali statečně. Po náročných hrách jsme se posilnili písmenkovou polévkou a rizotem. Protože bylo velké horko, šli jsme se po odpoledním klidu zchladit do jezera. Po večeři jsme šli hrát MHD a po táboráku jsme šli spát.

PaJa

Ráno jsme se probudili, pak hygiena, snídaně, hájek a služby. Měli jsme kuchyň. Ale hra byla Vopepři ho. To byla hra jak prase až na pilaře, to bylo skvělé. Pak svačina a oběd. Zase hra a svačina a večeře. Pak hygiena a táborák. Po táboráku byla noční hra na mámy a táty. Hlídky byly přesunuty na další den. Já jsem byl osvícen při hře hned na začátku. Jinak noc byla klidná.

Martin Škrabal

Středa 21. 7. – 3. den

Vedoucí nás probudili do krásného slunečného dne a místo rozcvičky jsme si zahráli Na honěnou. Po službách jsme hráli hru Holube, nezlob se a vyhodnocení této hry proběhlo losováním. Na oběd jsme měli cukety s bramborem a odpoledne jsme hráli hru Vopepři ho – nejhorší úkol byli pivaři – válení sudů mezi bodláčím a trávou. Po večerním nástupu a táboráku jsme šli po rodinách spát pod širák a tím vykonali oběť Podhoubínovi, aby rostlo plno hub. Oběť to byla dokonalá – komáři nás žrali o sto šest.

Janča a PaJa

Probudili jsme se do krásného rána. Místo rozcvičky jsme hráli na honěnou. Potom nastala hygiena, po hygieně jsme se šli nasnídat. Po snídani začal hájek. Po hájku jsme si zahráli hru Holube nezlob se! Naše skupinka skončila čtvrtá. Vedoucí dne byla Evča Janíková, a proto zapískala oběd. K obědu byla knedlíčková polévka a smažené cukety s bramborem. Po odpoledním klidu začala hra VOPEPŘI HO. V té jsme skončili čtvrtí. Povečeřeli jsme a byl táborák. Na konci táboráku nám vedoucí řekli, že budem spát po skupinkách pod širým nebem. Vydali jsme se na určené místo, kde jsme měli přespat a okamžitě jsme usnuli!

Autor neznámý- nepodepsal se námL

Čtvrtek 22. 7. – 4. den

Po noci pod širákem, která byla výborná, jsme šli do tábora. V táboře nám vedoucí řekli, že si máme vyčistit zuby a potom na snídani, která byla výborná. Potom jsme měli chvíli volno a pak nástup. Na nástupu nám řekli program na den a rozdělili služby. Naše skupinka měla volno. Po službách byl nástup na hru. Byla to hra skoro na celý den. Nejdřív jsme dostali dvě prkna (jako lyže) a provázky. Úkolem bylo sestavit si lyže pro celou rodinu. Když jsme měli lyže hotové, vydali jsme se do lesa. Vedoucí nám řekli, že nejdřív poběžíme dozadu pro rukavice, šálu a čepici, potom jsme měli utíkat zpátky k lyžím, rychle nasednout a na lyžích dojet do cíle. To byla první část ze tří. Druhá byla na přemýšlení. V zemi byly zatlučené tři kůly a na jednom bylo pět kruhů. Měli jsme je přeskládat na jinší kůl. V každé skupince se určili tři rádci, kteří dostali malý model tří kůlů s kruhy. Ostatní rádce poslouchali, kam mají kruh přemístit a kam ne. Postupně se přidávala další kolečka. Po této hře se šlo na chvíli do tábora a pak byla třetí hra. Tentokrát šlo o rychlost. Dostali jsme dvě menší desky a tři malé dřeva. Museli jsme položit první desku na dvě dřeva. Úkolem bylo dostat se až do cíle. Nejdřív jsme se ve skupince rozdělili na dvojice. Bylo to něco jako štafeta. Jeden si stoupl na první desku a druhý měl jednu desku a dřívko. Jakmile se pískl start, ten druhý položil desku na vyčnívající část dřívka a spoje dřívka dal tak, aby se na to dala položit jeho deska. A tak to pokračovalo pořád dál. Po této hře bylo osobní volno až do večeře, která byla dobrá. Pak se šlo k táboráku. Zpívaly se písničky a pak byla modlitba, večerka a šlo se spat.

Vojta Rafaja

Instruktorky pro nás došly na místo, na kterém jsme spali minulou noc. Helča Hanáková byla vedoucí dne. Zašli jsme si na hygienu a potom jsme se šli nasnídat. Po snídani jsme šli do hájku. Následovala hra TECHNIKUS MYKUS. Naše skupinka skončila třetí. Zapískal se oběd. Po poledním klidu začala hra, ve které jsme předělávali sedm kruhů na druhý kůl. V této hře jsme skončili první. Potom jsme si zahráli hru „BAŽINY“ a v té jsme skončili poslední. Po výborné večeři byl táborák. Skončil táborák a byla večerka. Tenhle den byl výborný!

Autor opět nepodepsaný…

Pátek 23. 7. – 5. den

Brzy ráno nám zapískali budíček. Šli jsme si umýt zuby a byla příprava na snídani. Po snídani byl ranní nástup a dozvěděli jsme se, že půjdeme na dlouhou túru po stopách rodáka Josefa Kozáka. Sbalili jsme si věci a vyrazili jsme na 1. otázku. Vyšli jsme v 9:45. Poslední 30. otázku jsme dokončili během 18:00. Po dokončení jsme se na jezeře přeslékli do plavek a šli jsme si zaplavat. Pak jsme se zvedli a vydali jsme se k táboru. Pak jsme se před večeří pomodlili a každý si zašel na jídlo. Po večeři bylo krátké osobní volno a pak jsme se přeslekli do dlouhého oblečení a šli jsme k táboráku. Zazpívali jsme si pár písniček a za 5 minut byla hygiena a za chvíli pískali večerku. S Denisem jsme pokecali ve stanu, zapálili svíčky a šli jsme spát.

Dominik Čambala

Sobota 24. 7. – 6. Den

Ráno jsme se probudili do deštivého dne. Některým teklo do stanu, a proto vynesli ven všechny věci a schovali je do zeleného hangáru. Po hygieně jsme se všichni sešli v jídelně na snídani. V dopoledním programu byla Přísloví – jeden člen skupinky musel ostatním nakreslit přísloví, které si přečetl. Pak následoval oběd a hra Bingo. Vyhrála Páťa Večeřová s Helčou Hanákovou. Do další hry jsme měli osobní volno. Po osobním volnu si zahrálo hru Pexeso. Protože pořád pršelo, měli jsme táborák v jídelně. Po večerce jsme šli spát.

Nepodepsáno

V pátek jsme hráli hru Josefa Kozáka a v sobotu jsme si stěhovali věci do hangáru, protože pršelo a pak jsme šli do jídelny a nebyl nástup, protože silně pršelo.

Mr. Bean

Když jsme se ráno vzbudili, místo, na kterém jsme leželi, bylo mokré. Věřím, že to velká většina také pocítila, a že někteří na tom byli i hůř. O chvíli později jsme zjistili, že nám teče do stanu. Plachty promokaly. A to díky tomu, že postele byly moc vysoko, takže jsme se dotýkali plachet. Budíček se kvůli dešti opozdil. Když jsme konečně vylezli ze stanů, bylo nám řečeno, že se budeme stěhovat. Nejdříve jsme někteří obhlédli terén. Všude byly kaluže, bahno, kluzká tráva. Také místní říčka Dračice se rozvodnila a to tak, že mostek, který měl od hladiny odstup asi půl metru, byl skoro srovnán s hladinou. Chvíli po budíčku začalo stěhování. Všechny věci se sbalily a přenesly k vedoucím do hangáru. V hangáru pomalu nebylo ani k hnutí. Mezitím se na některých stanech vyměnili plachty a na všech se sundala jedna postel, aby se mohlo spát na zemi.

Po zpožděné snídani jsme v jídelně strávili zbytek dne kvůli dešti. Tresty se ten den nekonaly a služby také nebyly úplné. Byla pouze služba v kuchyni. K večeru se ale vyjasnilo, takže se mohl uskutečnit pozdní nástup a pozdní zahájení dne. Večer už ale nepršelo, takže jsme trochu pobyli venku. Před spaním jsme si zazpívali pár písniček, modlitbu, večerku a šli jsme spát.

Myslím si, že déšť nám zkazil celý den a ani v jídelně nebylo moc co na práci.

Olda Tihelka

Neděle 25. 7. – 7. den

Dnes je neděle, a proto jdeme na 11 hodin do kostela do Suchdolu nad Lužnicí. Po příchodu do tábora nás kuchaři přivítali výborným obědem – noková polévka + čína s rýží. Po odpoledním klidu začala velká holubinkovská olympiáda. Soutěžilo se v sedmi disciplínách: 1. Hod kloboukem (talířem), 2. Mrazík (chytit dědečka Hříbečka), 3. Plížení podhoubím aneb skok vysoký, 4. Skok s nůší plnou hub, 5. Houbo, napij se! (přenášení houby namočené ve vodě), 6. Hubzzle (složit jako puzzle táborovou fotku), 7. Kloboučku hop (házení kloboučků do klobouků). Nejvíce se mi líbila disciplína Hod kloboukem. Po velké únavě – hlavně z Mrazíka – jsme se navečeřeli, pak bylo vyhlášení výherců a rozdání cen a šli jsme spát, abychom načerpali síly do dalšího dne. Moc jsme se ale nevyspali – chvíli před půlnoci probudili vedoucí hlavy rodin, a ty pak musely jen mlaskáním probudit ostatní členy svých rodin. Potom jsme měli podle blikání baterky vyluštit morseovou zprávu. Z této zprávy jsme vyluštili nebo aspoň měli vyluštit, že další den se koná houbařská konference. Přesný text měl vypadat asi takto: HOUBAŘSKÁ KONFERENCE ZÍTRA RÁNO V CHROŠOVĚ. PŘIJĎTE.

A zase nepodepsáno…

Ráno jsme se probudili do slunečného dne a skoro jako vždy byl budíček a po něm rozcvička. Po hygieně, snídani a nástupu se začaly zkoušet písničky na mši a potom jsme šli na mši do Suchdolu nad Lužnicí. Po návratu z kostela na nás čekal oběd, na který bylo maso s rýží. Po obědě jsme se vrhli na umývání nádobí, protože naše skupinka Púovi měla službu v kuchyni. Během odpoledního klidu se nic zvláštního nedělo, ale potom vypukla v Holubinkách olympiáda. Hrály se hry jako Dědečku Hříbečku, Kloboučku hop, skok vysoký, atd. Na večeři byly knedlíky ve vajíčku. Na večerním nástupu proběhlo vyhodnocení olympiády.

Jenda Balloš

Pondělí 26. 7. – 8. Den

Přes noc odešli všichni vedoucí a větší z tábora. Takže tady zůstal nejstarší Goblin a Lidka. Když jsme vylezli ze stanů, Goblin nám přečetl dopis, co tady vedoucí nechali. Bylo v něm, že se Goblin a Lidka na dopoledne stávají vedoucími, protože ostatní odešli na konferenci. Dále tam byly pokyny pro ně, třeba že si máme udělat snídani a pak nástup. Po nástupu jsme měli mít osobní volno. Nástup proběhl hrozně. Hymna se začala zpívat mnohem dřív, než vždycky, všichni se smáli, atd. Potom Lidka zahájila den a byl konec nástupu, po kterém bylo až do té doby, než přišli vedoucí a ostatní, osobní volno, ve kterém se hrály hry. Potom byl oběd a po obědě nám ukázali scénku, jak to vypadalo na konferenci, ze které jsme měli pochopit, že vyrostla nová houba. Pak nám řekli, že ji máme hledat někde v táboře. Houba byla za kadibudkama. Potom bylo osobní volno. Po něm se hrála hra prasata a bylo to o tom, že se v lese rozmnožila prasata a mohla by nám zneškodnit houby, proto bylo potřeba je pozabíjet. Každý dostal stříkačku, do skupinky lavor s obarvenou vodou naší barvy a každý dva životy. Úkolem bylo zneškodnit všechny prasata tak, že je postříkáme vodou a oni nám dají kartičku. Dále tam byli tři, co nás mohli chytat a ubrat nám život nebo prase. Po této hře byla další hra, že každý dostal cedulku, že byl třeba plavky, baterka, spacák nebo karimatka atd. Úkolem bylo najít kartičku a sehnat toho, kdo tam byl napsaný a dojít za určitým vedoucím a říct mu ju. Po ní bylo osobní volno až do večeře, po ní byl večerní program a šlo se spát.

Vojta Rafaja

Pondělí ráno bylo velmi výjimečné, protože jsme se probudili v táboře bez vedoucích. Lidka a Goblin pískli budíček. Zjistilo se, že dokonce ani kuchařky s kuchařem ani řidič Mira nejsou v táboře. Později jsme se dozvěděli, že vedoucí byli na houbařské konferenci. Děcka během dopoledne hráli různé hry a já jsem poslouchal Deník Ostravaka, hrozně mě to bavilo. Když se vedoucí vrátili z konference, přinesli nám poštu. Odpoledne se hrály dvě hry, jedna z nich se jmenovala Kolodějův poklad a druhá Prasata. Prasata: osm z vedoucích byli převlečení za prasata a každý občan Holubinek měl stříkačku s vodou, a když postříkal prase, tak od něj dostal kartičku s prasetem. Večer, ještě před večeří, přijeli na návštěvu Milan, otec Josef a Helča Miklová.

Jenda Balloš

Úterý 27. 7. – 9. Den

Včera (v pondělí) na večerním nástupu rozdali vedoucí instruktorům, Pepovi D., Denis B., Paja B., Feďa, Barča C., Pája J. a jako doprovod Evča J. obálky se vzkazem, že další den půjdeme na výpravu a máme fotit stejné fotky jako náš významný občan Josef Kozák. Cílem bylo dostat se do Třeboně. Tato cesta měla mít zhruba 22 km a měli jsme dojít do cíle v 16 hodin, my jsme si ale 8 km zašli, takže do Třeboně jsme se dostali až v 18 hodin. Mezitím jeli mladší děcka s vedoucími a s otcem Josefem a Helčou vlakem do Majdalény a odtud šli 13 km stejnou cestou jako my. Do Třeboně došli asi v 16 hodin a šli se podívat z vyhlídkové věže. S naším zpožděním jsme se sešli na nádraží až v 18 hodin, potom jsme se všichni vrátili do tábora, povečeřeli a šli spát, protože jsme byli strašně unavení.

PaJa

Středa 28. 7. – 10. táborový den

Když jsme se probudili, spali jsme opětně na zemi. Někdo už má nové plachty a už spí na postelích. Ráno jako budíček nám vedoucí zpívali“Ráno, celý den“. Pak byla krátká rozcvička, protáhli jsme si nohy i ruky a taky jsme si zaběhali pro kartičky s houbami. Jak jsme doběhli, následovala snídaně a čtení příběhu o poctivosti. Pak se pískal odchod do háje, kde jsme to opět probírali, ale i s panem farářem z Otrokovic, který přijel na návštěvu. Po hájku byl nástup, kde jsme vztyčili vlajku a zasekli sekeru a pověsili kašpárky. A pak byla mše svatá u nás v táboře v jídelně. Po mši svaté jsme měli svačinu, byly melouny. Pak nastala služba na vodu. Začali jsme umývat umývárku, lavor na hrnky a kanďák u latroše. Pak byla hra Ovce a pastýř a pak byl oběd. Měli jsme čočkovou polévku a buchtičky s krémem. Následující program byl odpolední klid, hrály se hry a uklízely stany. A pak jsme se rozloučili s otcem a následoval dál odpolední klid. Pak byl nástup na hru – etapovku. Hráli jsme nějakou hru od Lukeho. A teď je osobní volno.

Bára Carbolová

A to je vše!

P. S. Víc nám toho naše rodinky nedodali. Díky všem, kdo něco napsali a ti co nenapsali, tak vám o táboře určitě rádi aspoň někdy něco povykládají.

Secondary links

TOM 1419 OTROKOVICE Katolický turistický a tábornický oddíl

Hlavní menu

Přihlášení

Navigace

Fotogalerie

Náhodný obrázek

048-Zdenál

Nahodné album

Ve stopě valašské zimy

Statistiky

Komentáře

Poslat nový komentář

Děkujeme za podporu