Heřmanice u Oder – pojem, který je každému z nás dobře známý. Je to totiž místo, kam už od léta 1996 jezdíme na tábory. Na celkem 13-ti táborech jsme měli možnost potkat spoustu lidí a zažít s nima spoustu skvělých chvil, na které určitě rádi vzpomínáme.
A jelikož dnes už jsou z většiny těch malých, ušmudlaných capartů pořádní chlapi, kteří se rozprchli různě po světě, rozhodli jsme se pro ony starší ročníky naplánovat akci, na které bychom se zase sešli, povzpomínali, poklábosili…
Sraz byl v pátek 11.června odpoledne, za nádherného parného počasí. Naložili jsme bagáž a vyrazili na trasu Otrokovice – Heřmanice. Cesta byla svižná, asi za hodinku a půl už jsme parkovali u Ovčačíkovic domu. Tady jsme vše vyložili a vystartovali směr tábor – někteří po svých, někteří na vlečce traktoru.
V táboře jsme rozdělali oheň, postavili nějaké stany a za chvíli byl nástup, na nějž opět někteří přišli pozdě, někteří měli hloupé kecy a táborový vedoucí Bob to uklidňoval slovy: „Ale no tak pánové!“. Prostě jako za starých časů

. Po nástupu jsme načali bečku s pivem, jež bylo krapet teplé a započali hledat zakládací listinu tábora. Údajně měla být zakopána 1metr od severního rohu kuchyně směrem na sever. Tak jsme tedy začali. První chyba nastala, když jsme k tomu pustili Janotíky. Vojta zlomil náš jediný krumpáč. Tak jsme kopali se zlomeným a bohužel jsme udělali i chybu druhou – pustili jsme k tomu Pepu a ten ho zlomil podruhé. Zdenál se k práci naštěstí nijak nehrnul, jinak nevím, co bysme dělali bez rýče

.
Kopání se dost protahovalo a láhev s listinou furt nikde. Část osazenstva se přesouvala k ohni a opékala nějaké ty uzeniny (někteří fajnšmekři dokonce grilovali steaky), část stála v kruhu nad zvětšující se jámou a kibicovala. Čas utíkal, jedlo se a pilo, hrálo na kytaru a zpívalo, hodně se povídalo až do hluboké noci. Souběžně s tím, za svitu baterky, jsme se střídali a střídali u stále větší jámy až do půl druhé ráno, to jsme ten náš poklad konečně našli – 3metry od kuchyně! Třikrát hurá!
Ráno jsme vstali, až jsme se vzbudili. Někteří spěchali domů, ostatní ještě poseděli u táboráku a vklidu posnídali. Vyfotili jsme se, vložili listinu i s novým dodatkem do láhve a zakopali na původním místě. Následně jsme vytáhli z kuchyně pár věcí, co jsme potřebovali odvézt, naložili na traktor a nabrali kurz domů.
Kovic
Komentáře
Zdarec! Sem si dovoli pár
Zdarec! Sem si dovoli pár fotek . Jo pánové a díky všem kdo se zapříčinil za pěknou vzpomínkovou akci! Těším se na za dalších deset let! :-) Kuna hlavně si někdo napište kde ta potvora je :-)
pěkné fotečky...a kde ta
pěkné fotečky...a kde ta potvora je, to si přece všeci pamatujem, ne? Přece víme, kam sme to zakopali:-):-):-)
Poslat nový komentář