TOM 1419 OTROKOVICE Katolický turistický a tábornický oddíl

Děkanátní setkání mládeže

Setkali jsme se v sobotu 27. 3. na nádraží v Otrokovicích. Tam jsme shlédli vtipnou scénku, která obsahovala instrukce a nastínění toho, co nás čeká. Rozdělili nás do čtyř skupin podle farností a rozdali nám obálky s určenou trasou a patřičnými úkoly. Nasedli jsme do vlaku směřujícího do Bystřice pod Hostýnem. Tam se velký celek rozdělil na dané skupinky a teď už každá zvlášť směřovala svou cestou ke stejnému cíli.

Někteří zdrhali na bus, jiní, mezi nimi i zástupci naší farnosti, vyrazili už z Bystřice. Dorazili jsme ke hřbitovu, kde jsme si otevřeli první obálku. V ní stálo, že se máme před opuštěním prostor před hřbitovem navzájem obdarovat. Někteří vyřezávali ze dřeva, jiní vázali kytice a Cherry lezla na strom pro trochu jmelí. Po zjištění, že se tam sama nedostane, jsem ji já a můj bratr vyzdvihli do takové výše, aby dosáhla na to nejnižší (výš to nešlo).

Cestou jsme splnili více úkolů jako např. „vedení slepce“, ale za zmínění stojí hlavně výběr symbolů skupinky, které jsme později mohli přinášet při mši sv. v obětním průvodu. Sesedli jsme se u spodní kaple. Tam jsme si dali rozchod, aby každý našel něco, co by charakterizovalo vztah utvořený ve skupince. Já jsem prosazoval vodu, ale nakonec jsme vybrali „kočičky“ jako symbol naší jednoty. Každá bambulka kočičky vyjadřuje jednoho člověka a větévka nás všechny spojuje dohromady jako Bůh.

Na Hostýn jsme dorazili kupodivu první. Měli jsme možnost využít svátosti smíření či tiché adorace v kapli. Po příjezdu otce arcibiskupa, který měl ten den hodně nabitý program, jsme s ním začali rozebírat všechno, co jsme zažili. Děkanátní setkání na Svatém Hostýně se neslo v duchu hesla „Mistře dobrý, co mám dělat, abych dostal věčný život?“ Otec arcibiskup nám povyprávěl o významu těchto slov a pak se s námi rozloučil a přejel k jiné skupince mládežníků.  Po jeho odjezdu jsme šli do baziliky, kde náš otec Josef vedl mši svatou, a my jsme ministrovali, ale našli se i ministranti z jiných farností.

Po příjemné mši přišel čas na rozloučení. Náš otec nás dopravil autem ke kostelu v Otrokovicích, protože vlakem bychom nestihli večerní mši.

Těším se na další zážitky.

Feďa